|
Slovinsko 2021
neděle 4.7. až sobota 10.7.2021
1.den, neděle 4.7.
Vyjeli jsme v neděli dopoledne, vzali to přes Přerov a pak dál po dálnici přes Brno do Pohořelic. Pak směrem na Znojmo, ale v půlce jsme odbobočili na jih a přes Jaroslavice vjeli do Rakouska. Jeli jsme po nějaké boční silnicí, větší části vedla mimo vesnice, takže se jelo dobře. Dále přes Dunaj Tulln a přímo na Hainfeld, protože jsem chtěl jet přes Alpy zase trochu jinak. Přes L133 ke Kalte Kuchl a dál po B27 kolem řeky Schwarza, kde je to krásné, plno zatáček a to i mezi skálama. Dále přes rekreační a lyžařské středisko Semmering-Kurort, kde se kolem cesty kroutí i koleje.
Dále jsme jeli po B72 dál na jih, směrem k městu Weiz a Graz, kde jsme to už zapíchli. Na první den pěkný přesun.
2.den
Po silnicích 1. a 2.třídy na jih, směrem na Maribor, ale díky bočnímu přechodu jsme se Mariboru vyhli. Vydali jsme se tak kolem řeky Dravy, pak do Velenje a kolem Sovinja do hor. Později jsme odbočili do Logarské doliny, kde se normálně platí vstupné, ale tím, že vylo už skoro 18 hod., tak nás pustili zdarma. Už jenom při průjezdu jsou krásné výhledy na hory.
Rozhodli jsme se dojet na konec doliny, odkud se dá dojít k vodopádu Rinka, který je se svými 90 metry druhý největší vodopád ve Slovinsku. Rozhodně to stálo za to, k němu dojít :-)
Dále jsme jeli přes Pavličevo sedlo do Rakouska, kde jsem chtěl stanovat u nějakého jezera, to sice nevyšlo, ale zase jsme měli krásný výhled na hory.
3.den
Trasa přes Bad Eisenkappel do sedla Jezerski vrh je tak krásná, že vůbec nevadilo, že jsme ji večer jeli jedním směrem a teď ráno zpátky do hor :-) Ze sedla přímo velké výhledy nejsou, ale stačí sjet o něco níže a je tam krásný výhled na horské údolí.
V tomto údolí je i nádherné Planšarsko jezero. Opravdu paráda, dívat se na tu vodu z různých stran, pokud má člověk štěstí na pěkné světlo.
No a to už jsme jeli údolím dál, podívali se na řeku, dali si oběd, nad námi proletěla větší skupina paraglidinistů. V údolí jsme Kranj odbočili a dojeli do Bledu, kde jsme hned na začátku města odbočili a dojeli k soutěsce Vintgar. Pro Janu to bylo překvapení, nevěděla co jsem vybral :-) Odložili jsme si věci na motorku a vydali se do soutěsky. Bylo to jedno z nejhečích míst tohoto výletů.
V údolí mezi vysokými skálami je plno vodopádů a nad nimi je postavena lávka, která střídavě vede po pravém nebo levém břehu. Je to parádní a dá se tam stravit klidně i více času. Mimo soutěsku vedro a v ní příjemně. Jinak soutěska je jednosměrná, po projití se musí jít trošku naokolo, k blízké vesnici, z ní do kopce a pak nad soutěskou zpátky. Večer jsme to zapíchli v jednom pěkném údolí.
4.den
Dnes to bylo jasné, nejdříve Kranjska Gora a pak stoupání do sedla Vršič. V Goře jsme ještě nakoupili a zastavili jsme se ještě u dvojtého jezera Jasna, kde se lidé opalovali a někteří stáli ve vodě. To nalákalo, tak jsem zastavil a vydali jsme se také na pláž. Jenže po vstupu do vody bylo jasné, proč ti lidé ve vodě jen stáli. Takovou ledovou vodu jsme snad ještě nezažili :-) Voda byla tak ledová, že to doslova píchalo do vody. Přesto jsme to dali a skočili do ní :-) Na fotce je první část u kavárny, koupali jsme se ve druhé půlce.
No a pak už následoval výjezd na Vršič, kdy nás pořád ještě chladila ten skok do ledové vody. Na Vršici se platí parkovné, ale stačilo sjet níže. Tam se také dalo dojít ke sněhu, kterého tam i teď v červenci bylo ještě dost.
Z Vršiče dolů vede hromada serpentyn. Jsou očíslované. Nakonec cesta sjela do údolí Soči, kde je kolem cesty několik odboček. Zastavili jsme se u jedné vistué lávky, kde bylo pár turistů, takže když někdo šel, houpalo se to, až měl člověk strach, že mu vypadne mobil z ruky :-) Dojeli jsme k městu Bovec, kde jsme odbočili na sever. Chtěl jsem vyjet ještě do jednoho sedla a to na Mangart. Dole na odbočce k sedlu to bylo trochu zmatené, jedna cedulka ukazovala, že je otevřeno a druhá, že je zavřeno. No ale jeli jsme nahoru. Už samotná casta na Mangart je parádní, plno zatáček, několikrát tunel, no prostě parádní :-)
A ty výhledy po okolí, prostě nádhera.
Cestou z Mangartu jsme se vrátili zase do údolí, zase kolem známé pevnosti z Rakouska-Uherska Kluča (Kluže). V údolí jsme se podívali kolem řeky, dalo se tam i vykoupat.
5.den
Nejdříve bylo zataženo a jen chvíli prosvítilo slunko. Vzali jsme to přes Tolmin a Bohinjsko sedlo k Bohinskému jezeru.
Tam se vyjasnilo a slunko začalo pěkně hřát. A to tak, že jsme si chtěli zaplavat. Po tom ledovém jezeře předchozí den jsme čekali cokoliv, ale voda v tomto jezeře byla příjemná. Našel jsem i pěkné místo, kde jsme zezačátku byli sami. Za chvíli se k nám přidali i dva motorkáři ze Slovenska, kteří měli obavy, že se nedostanou domů. Prý bylo několik přechodů k nim zasypáno... :-)
Po koupání jsme se rozjeli už směrem zpět, přes Bled, kde je známý pohled na kostel na ostrůvku.
Dále jsme to vzali z Tržiče do Rakouského Ferlachu, přes toto sedlo, tedy hraniční tunel, jsem ještě nejel. Na hranici sice rakouští celníci kontrolovali doklady, ale jen tak zběžně. Navíc jsem řekl, že jedeme jen tranzit :-) Jak jsme sjeli z kopce a z lesů, tak bylo zase vedro, našel jsem v mapě, že poblíž u řeky Drau je jezero Ressnigteich, kde se koupalo pár desítek lidí.
6.den
Probudili jsme se na jihu Rakouska, dalo by se na jeden zátah dojet domů, ale to se mi nechtělo. Vzal jsem to tak nějak ještě po silnicích, po kterých jsem ještě nikdy nejel, takže tak trochu klikatě :-) Navečer jsme se přiblížili k Vídní, na místo, kde jsme stanovali před rokem.
7.den
Poslední den jsme se stavili ve Vídni, chtěl jsem tam omrknout 3 moto shopy, ale byly z nich otevřené dva. Kromě drobností Jana konečně natrefila na pěknou přilbu Nolan N90-3. Navíc ji měli ve slevě. U nás jsme předtím projeli plno obchodů, ale tuto v té ceně neměli nikde.
Návrat byl už normální, v pohodě, čas byl, tak přes Hodonín a Otrokovice.
 fotky - Slovinsko 2021
| |
|