|
Kopřivnická zahajovačka 2020
jaro nebo skoro léto
Tento rok byl ovlivněn koronavirem covid, setkávání bylo na jaře zakázáno a tak jsme se sešli a vyjeli na vyjížďku později. Díky tomu ale bylo už tepleji a zvládli jsme tak ujet velký kus z Moravy.
Sešli jsme se tradičně u Jehlanu, v docela velkém počtu, 33 motorkářů.
Jeli jsme přes Kopřivnici, Rybí, po 4-proudovce kolem NJ, přes Palačov, Hustopeče nad Bečvou, z Teplic do Bysřice, tam nás zdržely semafory. Pak k Holešovu, Martinice, Zahnašovice, peknou silnicí na Máchovou, pak přes Tlumačov a Kvasice do Chřibů a lesem na ranč Kostelany. Tam jsme vylezli i na tu jejich malou rozhlednu a někteří si dali kafe.
Z Kostelan jsme jeli dál lesem po hřebeni k Bunči a pak vpravo sjeli z kopce dolů do Zdounek, kde jsme hlavní silnici hned přejeli a jeli k vesnici Troubky-Zdislavice. Odkud se dá po polní cestě dojet k rozhledně Zdenička, ze které je pěkný výhled jak na Chřiby, tak i po okolí.
Cestou od rozhledny se pár lidi po polních cestách ztratilo :-) jeli rovně, ale nakonec jsme se dali dokupy a jeli dál. Pokračovali jsme na západ touto Letenčickou pahorkatinou a cestou sjeli k jednomu písečnému lomu, ze kterého trčí krásné skály.
O kus dál, v Chvalkovicích jsme vyjeli na kopec nad vesnicí, kde je zachovalý větrný mlýn.
Dál jsme to už vzali z tohohoto malého pohoří (z Letenčické pahorkatiny) na sever, no a než abychom projížděli přes 3 vesnice, našel jsem pěknou silnici po hřebeni s výhledem, na Švábenice. Dál přes Ivanovice a Pustiměř do dalšího kopce, jak jsou Zelená hora a Podivice, tak tam silnice vede klikatě Vojenským újezdem Březina. Po silnici je tam provoz bez omezení, jít do lesa tam už je jen s omezením. V Otaslavicích jsme vyjeli na kopec, ke zřícenině dolního hradu. Je to trochu náročné, tam dojet, jednomu z nás spadla na trávě motorka na bok, chváli byla kolama nahoru. Ale naštěstí se nic nestalo. Nikdo další v tom prudkém svahu už naštěstí nespadl :-)
Prohlédli jsme si tak tu poloviční věž, která jako by byla v řezu. Je to zbytek z dolního hradu, který byl prý dobyt v roce 1424 a v té věži byla prý dole hladomorna.
Z Otaslavic jsme se rozjeli severozápadním směrem, přes pár vesnic se dá dojet za Plumlov, tam jsme odbočili vlevo na západ a po silnici č.377 dojeli do Drahan, kde jsme odbočili na sever, na rozhlednu Kopaninku, poblíž obce Repechy. Rozhledna je to poměrně nová, z r.2018. Výstup je sice zpoplatněn dvackou, ale výhled po okolí stojí za to. Za pěkného počasí mají být vidět až Jeseníky, Beskydy a okolní pohoří. Turniket rozhledny také hlídá to, že nahoru je povoleno vstoupit jen 10 lidem.
Další trasa vedla přes řadu klikatých silniček do města Konice, kde je u zámku největší sekyra v ČR, 6 metrů dlouhá, vysoká 2 metry a váží 310 kg. Zapsaná je v České knize rekordů. Hned nadohled je další rekordní předmět, největší pila, která má list dlouhý 12 metrů a váží 750 kg. Jsou to prostě takové rarity, tak to mělo cenu sem zajet :-)
Z města Konice jsme se už začali vracet, ale u Ptenského Dvorku jsme odbočili do kopce a po polních a lesních cestách jsme dojeli k další raritě, k "pivní budce" :-) Tuto budku tady provozuje místní nadšenec. Naštěstí kromě piva si člověk může načepovat i nealko limonádu, takže většina z nás se tady občerstvila.
U pivní budky jsme se bavili co dál, že by to chtělo někde zastávku na jídlo a někdo navrhl stavit se do kempu u Plumlovské přehrady. Tak jsme tam jeli. Kemp byl otevřený a dělali tam samé zdravé jídla jako langoše, hamburgery, hotdogy a k tomu i nealko piva.
Od Plumlova jsme odjížděli o půl šesté, slunko pořád svítilo na plno. Cestou zpátky jsme to vzali z Prostějova do Přerova po celkém rychlé silnici přes Dub nad Moravou a pak u Přerova najeli na nový úsek dálnice. Vraceli jsme se dál po hlavní, po 4-proudovce kolem Nového Jičína, tak cesta zpátky celkem uběhla a dojeli jsme do Kopřivnice ještě za slunka.
 fotky - Kopřivnická zahajovačka 2020
trasa 350 km
| |
|