|
přes Slovensko do Rakouských a Slovinských Alp
čtvrtek 7. až neděle 10.5.2015
Už dříve jsme se se Zdeňkem bavili, že bychom mohli vyrazit jen tak na pár dní do Alp, Zdeněk chtěl na Rakousko-Slovinskou hranici. Když už jsme našli volný prodloužený víkend, tak to padlo ještě na Járův návrat, který jel z Ruska přes středoazijské republiky a Irán, měl právě dojet domů. Vycházelo to tak, že by ve čtvrtek večer byl na jižním Slovensku, kam by mu naproti přijelo více kámošů. Tak jsme obě akce spojili a náš 4-denní výlet se vydařil takto:
1.den, čtvrtek
Na jih Slovenska jsme měli celý den, tak jsem vymyslel trasu přes Slovensko trochu naokolo. Z Kopřivnice jsme vyjeli před osmou a o půl deváté měli sraz se Zdeňkem na benzínce na Ostravici. Na Slovensko jsme jeli kolem Šance a na Bytču. První neobvyklý úsek jsme si dali už před Žilinou, přes kopečky v místech, kde začali stavět dálnici. U malých vesniček tak rostou velké betonové sloupy budoucí dálnice, která odvede dopravu ze Žiliny. Kousek dál, u hlavní cesty na Rajec, jsme se podívali na památník a rodný dům Josefa Gabčíka. Následovalo Fačkovské sedlo, pramen kyselky Budiš, kterou jsme ochutnali a fakt smrdí, klidně to zkuste :-) Ale chutná a prý je zdravá.
Pak jsme se za Turčianskými Teplicemi, na odbočce na Harmanec stavili v hospůdce, kterou doporučil Zdeněk a dali si tam pořádný řízek. Následovalo sedlo Malý Šturec a Harmanec, známé zatáčky pro motorkáře. Dál jsme projeli po okraji Bánské Bystrice a fičeli dál, na Bánskou Štiavnici, kde se jede JZ směrem od města lesem kolem rybníků přes řadu zatáček. Jak jsme vyjeli z lesů, chvíli je to ještě vlenité a pak už jen samá rovina. Ale ani ta nebyla nudná, nejdříve jsme zastavili v Kalné nad Hronom, kde je venku tank a dělo, památník ke 2.světové válce a měli jsme štěstí, zrovna bylo otevřeno a mohli jsme si prohlídnout výstavku i vevnitř.
Další zpestřením byla kompa (převoz) přes Váh u Vlčan. Dopředu jsme nevěděli jestli tam je nebo není most, protože podle jedné mapy se tam dalo projet a podle druhé ne. Nakonec z toho bylo překvapení, byla tam kompa a Zdeněk z ní měl velkou radost, že takhle se s motorkou přes řeku ještě
neplavil. Jinak provoz je zdarma, provoz kompy platí slovenské ředitelství silnic a dálnic za to, že tam ještě nepostavili most. Dobré, že :-)
To už jsem se ale domlouval s Járou, kde se sejdem a vyšlo to na Králov Brod, ještě před Topolníky. Viděli jsme se tak skoro po měsíci, kdy Jára absolvoval cestu z Omsku přes řadu zemí a Irán.... směrem domů. Dnes nás čekala oslava této cesty. Přejeli jsme kousek do Topolníků, do kempu, postavili stany, šli pojíst, dát si pivko a mezitím přijeli ostatní. Jára nám vyprávěl své zážitky z cesty, takže jsme to měli hned z první ruky.
2.den, pátek
Ráno jsme vstali, zbalili se a přichystali na cestu. Někteří ještě spali, tak jsme je vzbudili :-) a vyrazili. Nejdříve jsme se podívali na vodní dílo Gabčíkovo a projeli se kolem něj. Pak kousek po hlavní cestě z Maďarska na Bratislavu a hned vlevo do Rakouska. Po silnici č.50 jsme směrovali na Wiener Neustadt, pak první úsek v lese, ale hezčí byl až druhý úsek od města Gloggnitz silnic č.27 na Kalte Kuchl. Plno zatáček v údolí kolem řeky a pak přes hory, silnice č.21 a 23 na jih. A začalo pršet... tak nepromoky, jedem dál a přestalo.
Vyjeli jsme z údolí, chvíli jeli kolem dálnice a u města Krieglach odbočili do hor, na č.72 směrem na jih. Byl to další pěkný úsek přes hory. Dohromady mě tato část Alp nadchla, cestou jsem si říkal, že bychom tu mohli jet v srpnu s kamarády náš tradiční výlet na Brno. Nakonec jsme vyjeli z hor, krajina začala být více osídlená a najít místo na spaní bylo těžší, povedlo se až na několikátý pokus, to bylo už za tmy :-) Místo v lese u naštípaného dřeva bylo v pohodě.
3.den, sobota
Tento den byla v plánu trasa kolem Rakousko-Slovinské hranice. Jeli jsme na Eibiswald a dál na západ po silnicích č.69 a 81 podél hranice. V jednom místě jsme potkali skupinku na malých motocyklech, jakoby naše stadiony, dál zase u benzínky auta veterány. Nad údolím řeky Drávy, v místě kde z Rakouska teče do Slovinska, byl u kostelíku pěkný výhled do údolí a do dálky na hory. Tady jsem už přemýšlel, jestli to neotočit, ale Zdeněk chtěl ještě přejet další dvě sedla dál na západ. Tak jsme jeli.
Všimli jsme si, že vesnice tady u Slovinských hranic mají dvoujazyčné názvy. Pak jsme z údolí serpentynami vystoupali do sedla Jezersko, udělali si fotky, vrátili se kousek zpátky a vyjeli do sedla Pavličevo, přes které jsme sjeli do Logarské doliny a jeli dál údolím řeky Savinja. Celou dobu nám počasí přálo, až se nakonec před námi objevila černa stěna a bylo jasné, že vjedeme do deště. A nebo že musíme odbočit. Podle mapy jsem zvolil jinou trasu, přes Velenje na sever a kolem řeky Drávy do Mariboru. Povedlo se, dešti jsme se vyhli. U Mariboru jsme navíc viděli plno vody na cestách, po dešti, takže i tady nám to vyšlo. Městem nás protáhl Zdeněk se svou navigací (během výletu jsme "diskutovali", jestli je lepší navigace nebo papírová mapa :-) prostě jak kdy a jak pro koho :-) Podle mapy mě napadlo zajet do Maďarska, do blízkého města Lenti, kde podle mapy měly být termály. Byly, ale už ten den zavřené. A také částečně v přestavbě, ale to by nevadilo. Tak jsme na benzínce nabrali benzín (a taky teplou vodu) a stanovali poblíž termálu.
4.den, neděle
Poslední den byl ve znamení návratu. Po Maďarských rovinkách to pěkně utíkalo a po Slovenské dálnici to byla nuda, proto jsme od Trnavy jeli po staré hlavní cestě a hned se jelo příjemněji. Jen jsme v Piešťanech nějak nemohli najít hospodu s jídlem, pak jsme jedli o vesnici dál a vzpomněl jsem si, že jsme měli raději zastavit na Senci, tam by problém s hledáním jídla nebyl :-) Dál jsme to vzali kousek po dálnici, za Trenčínem vlevo na Brumov-Bylnici a přes ValMez. Ve Veřovicích jsme se rozdělili a jeli domů.
Za 4 dny jsme toho opravdu hodně projeli a hodně viděli, pěkný výlet na začátek sezóny.
 fotoalbum - přes Slovensko do Rakouských a Slovinských Alp
| |
|