|
pro mašinu napříč republikou, aneb 1075 km za jeden den
čtvrtek 5.9.2007
Už jste někdy projeli naši republiku od východu k západu a nazpět za jeden den, v zimě, dešti a v nárazovém větru, rychlostí celkem podle předpisů za 17,5 hodin? Já už jo...
Začalo to tím, že se mi ozval jeden známý a vyptával se na mojí motorku, že by si chtěl koupit stejnou. Po čase se ozval, abych mu zhodnotil konkrétní inzerát, když Deauville ročník 2001 měla (teď na konci sezóny 2007) najeto jen 4200 km, což už jen ten počet km byl hooodně podezřelý. Na fotkách ale opravdu vypadala jako nová a rozhodl se, že ji chce vidět a nejlépe rovnou koupit a zeptal se mě rovnou, jestli bych ho pro ni nezavezl...
Ve vyhledávači jsem zjistil, že z Kopřivnice do Kadaně to je 480km... prostě dalo by se to stihnout a navrhl jsem hned že by jsme mohli jet za 2 dny, tedy na konci srpna, kdy bylo pěkné počasí. To ale nevycházelo, o víkendu taky ne, tak volba padla na středu 5.9.2007. Zmiňuji se o datu proto, že předpověď na tyto dny byla opravdu šílená... prostě déšť, déšť, déšť a chladno. Byl jsem nalomený změnit datum, ale nakonec jsme vyrazili v den D. Sledoval jsem hodně předpovědi a protože u nás mělo hned ráno začít vytrvale pršet, navrhl jsem vyjet před 6.hodinou. O den dříve jsme ještě probrali jaké oblečení sebou... nepromoky mám, ale návleky do deště na boty a rukavice ne, tak jsem si vzal nouzovku, igelitové sáčky.
Přišla středa ráno, vstal jsem a byly 2°C... Vyrazil jsem do garáže, pořádně se oblékl (textilní motohadry se zimními vložkami, zimní rukavice, teplé ponožky,...). Vyjeli jsme přesně v 5,52 hod. a byla ještě tma, ale za městem se už rozednívalo. Nasadil jsem tempo, prostě Olomouc, Brno, Praha, po dálnici pořád 130-150, kolem Brna bylo cítit že je tepleji, na Vysočině zas chladněji, ještě před Prahou někdy ukazovala cedule teplotu vzduchu 9°C. Taky spadlo pár kapek, ale to nic nebylo. Jižní zatarasenou spojkou jsem projel rychlejším přesunem mezi auty a jestli mi nepřijde dopis od policajtů, kolem kterých jsem projel, tak to vyšlo :-) Cesta ubíhala... a až někde před Karlovými Vary začalo pršet a to už vydatně, tak jsem zastavil na benzínce, navlékl ty igelity na boty a ruce, protože na hrdinství není čas, když má člověk před sebou ještě přes 600km. Z Varů jsem si ještě odskočil pro přední gumu kterou jsem měl slíbenou v Chebu (Plejbo díky;) a známého nechal v restauraci na oběd, to už bylo po poledni. Pak jsme jeli na sever, do Kadaně.
Přijeli jsme, prodávající si pro nás přijel na kraj města a dovedl nás ke své garáži. Fakt jsem tomu nechtěl věřit, Ta Honda NT650V Deauville r.v. 2001 s najetými 4200km vypadala jako nová! I pneumatiky měla obě dvě z r.2000. Jak jsem se na ni projel, tak jsem cítil, jak jde všechno ne ztuha, ale tak přesně, vedle ní mám já už "vyviklané" řazení, vůli v páčkách apod. Pocit byl opravdu, že člověk sedí na nové nejeté motorce. Navíc měla reproduktory a originál rádio Honda, co u nás stojí 24 tisíc bez montáže. Vyřídilo se vše potřebné, smlouva, předaly papíry a peníze, zajeli jsme si pro benzín a vyrazili z Kadaně směr domov, to už byly skoro 4 hodiny...
Cestou nazpět jsme jeli dost opatrně, rychlostně podle předpisů a mnohdy ani to ne. Známý se s motorkou seznamoval a pokud jela kolona aut osmdesátkou, tak jsme jeli taky tak. Počasí ale bylo super, po trase přes Louny, Slaný, na Mělník (prý ať se vyhnem Praze) a po dálnici na Prahu chvílemi vysvitlo i sluníčko. Před Prahou jsme si dali jídlo a jeli dál, z Prahy po nové dálnici na Hradec Králové. To už bylo zataženo a bylo jasné že tma se přibližuje. Naštěstí jsme jeli takových 120-130. Projeli jsme Hradec, asi o půl osmé, a dál v lesích už byla totální tma. To jsme už jeli pomaleji. Světlým okamžikem byla ještě benzínka ONO u Vysokého Mýta, kde byl benzín jen za 27,50 (mám fotku, kdo nevěříte), jinak všude jinde kolem 30. Začalo pršet a to už pršelo trvale, věděl jsem že to přijde, podle předpovědi na Medardovi. To nejhorší ale ještě mělo přijít...
Dá se říct, že do Olomouce, přes pomalou jízdu za kamiony, i přes trvalý déšť, to byla ještě pohoda, za Olomoucí totiž začal boční nárazový vítr... do Lipníku jsem jeli takových 60-70 a když to přišlo, tak skoro krokem... Bylo vidět, jak vítr žene vlny kapek ze strany, vzduchem lítalo listí, bylo i popadané na zemi... Říkal jsem si že horší to nemohlo být... ale bylo. U Lipníka to začalo tak brutálně, že jsem jeli snad celou dobu 30-40.... a čím blíže ke Kopřivnici (k Beskydům) tím byl déšť silnější a silnější. Takto jsme teda dojeli do Kopřivnice před půl dvanáctou. Překvapivě jsem byl ale celkem suchý, jen z levé boty mi odletěl v tom vetru sáček, u Lipníka, a v botě jsem měl totální bazén.
Tyto řádky píšu hned druhý den, kdy jsem fakt "plný dojmů" z této cesty....
| |
| |